Únor 2007

Takový normální příběh...nebo ne? IV.

27. února 2007 v 18:54 | delfinacek |  Ff- Takový normální příběh...nebo ne?
Asi v 7 mi dojdou baterky a tak si je jdu koupit do takovýho stánku. "Dobrý den, jedny malý baterky a dvě flašky Bonaqui." řeknu prodavači a přehrabuju se v tašce.

"Tak to bude za pade."(50kč) řekne mi a já se na něj konečně podívam. Páni, stojí tam tak 16 ti letej kluk a hezky se na mě usměje. "No tak, usměj se taky." řikam si pro sebe, když mu podávam peníze. Nevim proč, ale jakmile mam mluvit s nějakym hezkym klukem, tak jako kdybych zkameněla. Asi jsem nějak zakomplexovaná:D

"Viky!" (jako Viktorie) otočim se a vidim ségru, jak se ke mě žene. Když ke mě dojde a podam jí pití, spatří toho kluka a zajiskří se jí v očích.

"Ahoj, já jsem Klára." představí se mu a já radši odcházim. Sama sobě si nadávam, proč jí jdu vlastně vždycky z cesty. Asi že vedle ní nemam šanci. Otočim se a vidim Kláru, jak stojí vyzívavě u stánku a.....prodavače, jak se za mnou dívá. Možná, že kdybych se nebála nějakýho vztahu, tak teď netvrdnu každou volnou chvíli u koní. Mě to vlastně nevadí, ale občas si chybí ty dvě slova "Miluji tě".
Dojdu zase k záterasám, opřu se o ně a vidim, jak jde ke mě Klára.

"Je to blbec." oznámí mi, když ke mě dojde

"Kdo zas?" dělam blbou i když vim přesně, koho má na mysli

"Jirka!" řekne rozhozeně

"Co?" lakuju jí dál. Njn, taky dokážu bejt pěkná sviň:D

"Ten prodavač!" řekne opovrhovaně

"Pročpak, nechtěl ti dát číslo?" dráždim jí

Zarazí se a řekne: "No to taky. Představ si, že se se mnou skoro nebavil, jenom pořád zamyšleně čuměl do dálky." Trochu mě píchne u srdce i když nevim proč. Bude to asi tim, že někdo nezabral na ségru a přemejšlel nejspíš nade mnou.

"Si v pořádku?" zeptá se Klárka, když dlouho nic neřikam

"Už mě to tu nebaví." maskuju svoje myšlenky a zase si nasadim sluchátka

***

Přesně v půl 8 otevřou Sazka Arénu a my jsme vpuštěni dovnitř. Klára mě okamžitě chytne za ruku a tahne dopředu. Začne se cpát a já vlaju za ní. Docela by mě zajímalo, kde se naučila tak předbíhat, to já bych neuměla a eště ke všemu bych se na těch podpadkách nejspíš zabila:D
Nakonec stojíme uplně ve předu a uprostřed.

"Mít tohle místo třeba na koncertě Green day, tak bych za to dala život" zařvu na ségru, ale ta mě stejně neslyší. Všichni tam řvou (včetně mojí ségry) a já mam pocit, že mi prasknou bubínky.

"Jednu bííílou orchydeeej,..." začnu si zpívat a Klára se na mě jenom podívá tim stylem, jako jsi v pořádku? Začnu se smát a řeknu jí: "Konečně si ztichla." Ona jenom zavrtí hlavou a začne řvát znova: "Asi jsem měla vybrat něco silnějšího!" řeknu a dam oči v sloup.

***Bill***

Tak jsme zase v Praze. Je to fakt pěkný město a podle Toma tu jsou i nejhezčí holky. Ubytujou nás v hotelu Diplomat, udělaj s náma eště nějaký rozhovory a už jedeme na zkoušku, kde bude ten koncert.

"Kluci, kde se to vlastně koná?" zeptá se Gustav po chvíli jízdy

"Nevim, ale mělo to dvě slova." řekne Tom. To už tam ale přijíždíme a hledáme název.

"Tak je to Sazka Aréna." řeknu, když si všimnu názvu. Neni to ale jediný, čeho si všimnu. Stojí tam nějaká blondýna, ale čeho si všímam víc, je nějaká jiná holka. Sedí na zemi a směje se jak blázen. Ta blondýna se podívá k autu a tak zase rychle zatáhnu závěs.

***

"Schrei!!!" zpívam do mikrofonu. Faninky jsou tu skvělý, za chvíli přijde část, kdy jednu z nich zvu nahoru. Začnu se rozhlížet a upoutá mě holka, která se nezůčastněně opírá o záterasy. Počkat, tu už jsem někde viděl. No jasně, to je ta od vchodu, jak se smála na tý zemi. Tak už vim, koho pozvu, aby si se mnou zazpíval.:D

***já***

"To je nudaaa!" zakřičim, ale v tom hluku se to ztratí. Podívam se na ségru a ta se evidentně baví. Pořád skáče a zpívá s nima ty ..... písničky.

"Jak se tohle může někomu líbit?" řeknu si a opřu se o záterasu. Co to tam vlastně vyřvává? Moment, takže schrei bude asi od slovesa schreien a schreien znamená křičet, nebo něco podobnýho. Mno a schrei bude rozkaz, tak to bude asi křič. Hm, pěkně teda řve. Chudáci jeho hlasivky:D. Asi v půli písničky přestane zpívat a začne ukazovat někam do míst, kde stojim já. Přijde tam jeden bodyguard a snaží se mě přendat přes záterasu.

"Tak to teda ne." řeknu a dam mu facku. Jenom se nechápavě podívá na toho zpěváka a ten se tam směje jak nějakej důchodce. Ukáže jako jinam, ten bodyguad přendá jinou holku a vede jí na podium.

"Ty jsi blbá, on si chtěl s tebou zazpívat." tlemí se Klára

"Ten bodyguard?" zeptam se nechápavě

"Ale ne, Bill" směje se eště víc

"Kterej zas?" eště jednou bude mluvit o někom, koho neznam a neřekne mi, o koho jde, tak.....ať si mě nepřeje:D.

"Ten zpěvák." objasní mi, ale já pořád nechápu, proč by to dělal.

"No, on vždycky vezme nahoru nějakou faninku, aby si s nim zazpívala." řekne a mě to konečně začne docházet.

"Jo, tak si měl vzít tu faninku a mě nechat bejt." začnu se smát a Klárka se mnou. Pak už koncert končí a já se ženu ven.

"Počkej, eště autogramiáda." křičí za mnou Klára

"Počkam na parkovišti a chytnu taxíka" řvu na zpátek

"Ne, projdem se, ale na tom parkovišti počkej" křikne eště za mnou a už zase letí na autogramiádu.

Tak si teda kecnu na lavičku u parkoviště a asi hodinu tam eště čekam.

Eviška:-*

I andělům srdce bije III.

27. února 2007 v 18:51 | delfinacek |  Ff- I andělům srdce bije
Bill šel do koupelny se od malovat,bylo už kolem osmé ta Karin spala u nás.Já jsem se zasmála a šla k zrcadlu,vzala Billovu náhradní tužku na oči a psala: Ty ani žádná jiná mi Billa nevezme slyšíš!Já ho znám a vím že ty ho chceš jen pro slávu a tím mu ublížíš!Nech ho být nebo tuhle noc nezamhouříš oči!!
Pod to jsem napsala Billovi:Zmýlil ses v ní
Bill se na to podívá ale nemůže si vzpomenout
,,Oba jsme unavení"vykroutí se
a lehne si sní do své postele a po chvíli usínají.Já seděla u Billa a hladila ho po vlasech,do očí se mi znovu hrnuli slzy
,,Jak si mám pomoc??"
Přestat se trápit,zvedla jsem se a odešla nevěděla jsem kam jdu a co budu dělat ale šla jsem,před sebou vidím svou babičku,měla zrovna narozeniny a byla půlnoc takže se mi zjevila
,,Milé dítě vím jak ti pomůžu,ale je to omezené"pravila jemným hlasem
Já se před ní postavila,zavřela oči,cítila jsem že začínám dýchat tak jsem otevřela oči.Stála jsem na půl živá obléknutá do normálního oblečení,na sobě jsem měla džíny a korzet
,,Děkuji babičko"poděkovala jsem ji
A ještě jsem zaslechla
,,Máš měsíc na to získat Billovu lásku jinak se staneš andělem se zlomeným srdcem"
A už jsem ji neslyšela ale pamatovala jsem si,že mám měsíc.Ráno jsem šla k domu Kaulitzových byl nezvyk že musím zvonit mluvit se všemi,otevřela Simone
,,Copak děvče??"
,,Dobrý den,ztratila jsem rodinu a vyhodili mě z domu nemohla bych u vás na pár dní přespat"to bylo první co mě po mé smrti napadlo
,,Jistě pojď dál"odpověděla s úsměvem ,má dobré srdce
Simone zavolala Toma a Billa dolů samozřejmě přišla i Karin
,,Tome,Bille,Karin tohle naše nová spolubydlící"oznámí jim
Všichni se na mě usmějí a Bill si mě prohlíží jako by vzpomínal
,,Všechny vás zdravím jmenuju se An…..Anet"skoro jsem se prořekla
Dostala sem pokoj,sedla jsem si na postel a všechny vzpomínky se vracely, někdo zaklepal
,,Můžu"strčí do dveří hlavu Bill
Já kývnu že ano a Bill už si sedá na jeho křeslo u okna kde má i stul,tam se tvoří všechny ty skladby a začátky mega úspěchů
,,Odkud jsi?Kolik ti je??Jak se vlastně doopravdy jmenuješ"zahrnul mě otázkami
,,Bydlela jsem tři bloky odsud ale vyhodili mě z domu,Je mi 16 a celým jménem jsem Anet Anděla Tielmanová"
,,Anděla?"šeptne Bill
Já sklopím oči a nic neříkám ale Bill začne
,,…………………………………….

Spolužačka, upírka nebo moje holka? VII.

27. února 2007 v 18:47 | delfinacek |  Ff- Spolužačka, upírka nebo moje holka (2.řada)
,,Bulvár nečtu!" řekne Bill ,,a ještě něco takového řekneš o Ali tak ti dám po držce…" a začne mě zase líbat
,,Jak myslíš ale kdyby tě to zajímalo tak ti je tu nechám" hodí je na stůl a jde
,,Ukaž si počtu.." natahuje se pro ně Andy
,,První já.." vytrhne je Tom ,,Do hajzlu…" řekne úplně potichu. Já si sednu
,,Ukaž mě to.."
,,Ne až pak!" řekne Tom
,,Tak pak no…" řeknu a pokrčím ramena.Asi za 20 minut se zvednu že jdu na počítač jelikož mám volno. Když procházím kolem Toma tak mě chytne za ruku a pošeptá
,,Za 10 minut buď u schodů. Teda za nima aby nás nikdo neviděl!" já jenom kývnu a jdu. No na ty komply nemá cenu ani jít tak du zrovna pod schody. Hlavně nenápadně ať mě nikdo neviděl.Sednu si tam a čekám až se pán uráčí přijít
,,No co si chtěl?!" když za mnou příjde Tom
,,Dneska se ke mně chováš jako bych byl úplně někdo cizí!"
,,A jak se mám k tobě chovat?!"
,,Mě je to jedno! Včera večer se se mnou jenom tak mimochodem líbáš,brečíš mě v náručí říkáš že mě máš taky MOC ráda a dneska? Ráno mě dáš pusu a celý den si mě nevšímáš..ani v hodině když jsme byli SPOLU vyvolaní a já ti napovídal!" řekne Tom a chytne mě za ruku já ucuknu
,,Nemůžu se k tobě chovat jako včera. Každý by to poznal! Cháp…" aha Tom to asi nepochopil jelikož mě začal líbat. Já jsem se chvilku ale fakt jenom chvilku(asi 1 sekundu sekundyJ) bránila a pak sem se přidala taky. Jako kdo by taky Tomovi odolal že? Fůj co to říkám. No to je jedno teď nemám čas na to abych vám tady říkala co se mě teď honí hlavou když se mě tam honí velké prd!
,,Ale! Teď už vím proč chtěl Tom první ty noviny vidět!" najednou někdo řekne
,,Andreasi!" vykulím oči
,,Ježíš Andy…co..co tu děláš?!" vykoktá Tom
,,Mě zajímalo proč si chtěl MLUVIT s Ali….teď už vím!" usměje se Andy
,,Ale to není jak si myslíš!" začnu to žehlit
,,Jasně…a co tu teda Tom dělal?!"
,,Učil..víš on mě učí!" začnu se smát
,,Jo jasně…no nic du nebudu rušit!" řekne Andy a jde
,,Andy!" řekne Tom
,,Nikomu neříkej co si viděl a už vůbec nikomu neříkej že sem zamilovaný je ti to jasný doufám!" pošeptá mu. Ale já dělám že jsme to neslyšela.
,,Jasnačka!" a jde pryč
,,No tak kde jsme to přestali?" zeptá se Tomule
,,Kde hádej…já jsem přestala na tvém zadku!" a chytnu ho tam
,,Já pod tvým tričkem!" a dá ruce pod moje tričko
,,A společně jsme zůstali…" to víte kde že? Pak jsme se nějak zázrakem přemístili do klubovny kde jsme pokračovali.
Po zvonění
,,Nová a Kaulitz! Kde jste byli?! Nová proč máte obráceně tričko? Kaulitz kde máte kšiltovku?!" já to nevydržím a začnu se smát
,,Je vám něco směšného?"
,,Pravdu? Je! Vy! Sorry že to říkám ale co vás to zajímá proč já mám obráceně tričko a Tom že nemá kšiltovku? Já si to tričko můžu klidně i svlíknout!"
,,Nebuďte drzá..a pojďte nám říct o čem máte váš referát na dnešní hodinu!" úplně ji vidím jak se třepe že ho nemám, ale zklamu ji mám ho
,,No také já mám referát o sexu!" hromadný výbuch ve třídě
,,Nebuďte drzá! O čem ho máte!"
,,No o sexu!" Tom,Bill,Andy a Andy se válí po zemi smíchy
,,Půjdu pro ředitele!"
,,Klidně jestli si myslíte že náš pan ředitel má málo zkušeností…"
,,Tak začnete už…"
,,No takže sex je úplně normální a přirozená věc…."
,,JÁ PRO NĚHO OPRAVDU PŮJDU JESTLI NEZAČNETE PŘEDNÁŠET SVŮJ PŘIPRAVENÝ REFERÁT!" no tak jj už ji nebudu dál trápit ještě dostane infakt
,,Tak jj mám o upírech!" učitelka se usměje a já všechno vyklopím.Abych se přiznala ta jsme žádný referát neměla připravený ale jelikož o upírech něco vím tak jsem jí to řekla
,,Dobře slečno Nová. Ale příště nechoďte pozdě a nedělejte ze mě víte co." Já se usměju a jdu si sednout
,,Kde si byla?" řekne Bill
,?ehm..na.."
,,Tam si nebyla! Byl jsem tam!" a do knedlíku teď jsem v deli
,,Na procházce"
,,Sama?" začne být naštvaný
,,NE…sama ne!"
,,S kým?" Bill je naštvaný už hodně
,,S…Tomem!" kdyby nebyla hodina tak mu Bill asi rozbije pusinku
,,A proč s ním?" otočí se na Toma
,,Protože si se mnou chtěl pokecat. Ježíš to už se nemůžu ani s ním bavit?!" zase hádka. Já se s ním nechci hádat
,,Zase hádka? Bille zlatíčko já se s tebou nechci hádat. Víš jak to bolí se s tebou hádat?!" doopravdy nelžu.Bolí to a děsně
,,Promiň! Ty si nechtěla lhát a já ti idiot žárlivý jsem ti nadával! Promiň už se to nestane!" a dá mě polibek. V hodině u té nejhorší učitelky mě políbí. Naštěstí to neviděla ale jedna taková čupka jj
,,Paní učitelko Nová a Kaulitz se líbají!" co si o sobě myslí
,,Já jsem to neviděla!" řekne učitelka
,,Ale opravdu! Bill políbil…"
,,Nezáviďte!" řekne jí učitelka
,,Jo! Nezáviď!" řekne Tom. Co ten se do toho plete? Hádali jsme se kvůli němu. Tak ať se do toho nesere.
,,Ty se do toho nepleť!" otočí se Bill na Toma
,,Jo dobře..nemusíš hned vyvádět!"
,,Vy tři vzadu se nebavte!" hodí na nás takový hnusný pohled učitelka,,Jo oni už se zklidní, že?!" usměju se na oba. Oba jenom kývou.
Po škole
,,Máte někdo ty noviny? Já bych se chtěl podívat!" řekne Bill. Já se podívám na Toma ten jenom polkne
,,Ne…nemám je já je vyhodil..jelikož tam nic nebylo..to nebyla Ali..jenom holka jí podobná!" rychle řekne Tom
,,Tak si je koupím!"
,,Ne! Vždyť to nemá cenu. To nejsem já. Já bych tě nepodvedla!" sakra tolik lži.
,,Jdeš domů?!" zeptá se Bill
,,Ne jedu na ty šaty..jakou barvu by měli mít?!"
,,Rudou…aby byly tak rudé jako je tvoje láska ke mně!" co to říká
,,Tak moc rudou neuvidíš nikdy..protože moje láska k tobě se nedá dokázat v barvách!" Andy se jenom dívá na nás tři. Teda hlavně na Toma jak je takový smutný z toho co říkám. Ale ho mám taky ráda. Ale Billa miluju. Toma mám jenom moooooc ráda. No možná taky trochu miluju ale…
,,Ali…Andy…..pojďte jedeme na šaty…" řekne máti. Já dám Billovi pusu a jdu
Bill
Tady něco nehraje. Proč mě ty noviny nechtěli ukázat když tam nebyla Ali tak proč mě to nechtěli ukázat? A proč měla Ali triko naruby? A proč se tak dívá na Toma?
,,Tome?"
,,Ano…"
,,Co s Ali máš?"
,,Nic…co..bych s ní měl…"
,,Si nervózní…co s spolu máte?"

……………………..pokračování
(lol)

Náhradní štěstí 4

26. února 2007 v 18:13 | delfinacek
"Nezapomeň si všechno sbalit!"připomíná mi mamka když si balim věci.
Zejtra už odjíždim do Němec a fakt nehorázně se tam těšim,jak mimino na dudlíka:D
"Neboj!Já si tam pro jistotu vezmu celej pokoj jo?Abys byla spokojená!"
"Pro mě za mě!Konec konců já tam nejedu!Ale pak mi nevolej co si všechno zapomněla!!"řekne mi a odejde z pokoje!Jako já sem ráda když mi s tim pomůže,ale poslouchat ,že tohle je hrozný a že tamto by si na sebe nikdy nevzala to je fakt o nervy:)

Nabalim si toho hafo!Tak jedu tam na dva měsíce,takže toho potřebuju hodně!Ještě k tomu když já sem něco jako chodící lékárna:)
Báglování mi zabere skoro celej den a zejtra ráno brzo odlítam ,takže si pudu brzo lehnout,abych byla ráno k probuzení!Na letišti na mě bude čekat Andrea,protože jinak bych se tam ztratila!já se ztratim i u nás doma:)si beru i mapu,když du na záchod!

Večer nějak nemůžu usnout!Mam takovej pocit že sem něco zapomněla,ale nevim na co, to je nejhorší!To zjistim až to budu u Andreji potřebovat:D

Druhej den ráno mě probere ta nejhorší věc na světě!BUDÍK!tenhle stroj mě jednou zabije:)
Vylezu z postele a dojdu se na sebe podívat do koupelny!Nj si chci hned po ránu udělat infarkt:)
Vyčistim zoubky a ještě se vysprchnu,abych tam nejela jako prase!
"Tak co?Už si vstala?"uslyšim mamku z kuchyně
"No nic jinýho mi nezbylo!"
"Tak to se divim!Jen kdybys nejela pryč,to bys zase chrápala do oběda co?"
"NE NE!!!"zahulákam na ní a hrabu se ve věcech,který si vezmu na sebe!
Nakonec sem vytáhla roztrhaný bokový kalhoty a bílý tričko s potiskama!Nevypadá to nejhůř:)Ještě si dam řasenku a když už je všechno OK vezmu kufry a vleču je dolů do kuchyně!
"No dobrý ráno!"popřeje mi taťka
"Ráno?já mam normálně teď půlnoc!Takže pro mě moc dobrý neni!"
"Tak asi nikam nepojedeš ne?"usměje se mamka
"Dneska je fakt krásný ráno!"rychle změnim názor než si mě tu nechaj!a to jako né!
"Hm..najednou!"usmějou se na mě a mamka připravý snídani na stůl!
Když všichni dojíme chystam se na odjezd,protože za hoďku mi letí letadlo,tak abych to stihla:)
"Tak se tam měj hezky a hlavně buď poslušná a dávej na sebe pozor!"řekne mi mamka a dá mi pusu na rozloučenou
"Neboj mami!Já vám budu volat!"obejmu jí a nasednu si do auta
Na letišti sme s taťkou za půl hodiny.Ještě mi pomůže se odbalit a dojde mi pro letenky.
"Tak tady to máš!Měla bys už jít!Nebo odletí bez tebe!"podá mi letenky a ještě mi zopakuje to co mi říkala už mamka:)
"tak se tu mějte a za pár dní se uvidíme!"dáme si pusu a ještě mi dá nějaký peníze,abych jim prej něco pěknýho přivezla!No s tim můžou počítat!:)

V letadle sedim v první třídě vedle nějakýho dědy,kterej na mě kouká jak na Madonu!To sem teda zvědavá jak to tu vydržim:)ještě že sem si vzala mp3!moje záchrana na to abych ten let přežila:)
Šáhnu do tašky pro ten nejlepší vynález na světě,ale co to?Sakra kde je?Do prdele já už vim co sem zapomněla!!!!!no tak to je skvělí!Ještě k tomu ten děda vedle mě usnul a chrápe mi do ucha:(díky bohu že neletíme moc dlouho!
Po chvilce uslyšim kapitánův hlas že sme na místě!To je asi pro mě teď ta nejlepší zpráva:)

Na letišti je šíleně lidí a nejhorší na tom je že nevidim nikde Aju!!
Kolem mě běhá spoustu lidí s kuframa a já tam stojim jak exot a čučim do blba!

"Hádej kdo sem?!"zakreje mi někdo oči rukama



děkuju za komentáře!!:)co nejdřív napíšu další díl! @netka

Takový normální příběh...nebo ne? III.

26. února 2007 v 18:11 | delfinacek |  Ff- Takový normální příběh...nebo ne?
"No ty vole!" ujede mi při pohledu na skupinku asi 50 ti holek, který vytrvale štěbetaj

"No, no, co ten slovník?!" napomene mě táta, ale je na něm vidět, že si myslí to samý. "V kolik že to začíná?" zepta se ještě, když už jsme vystoupily.

"V osm" zaksichtim se a táta jen nechápavě zavrtí hlavou.

"Tak si to tam užijte" řekne, soucitně se na mě podívá a odjede.

"Tak už pojď" řekne Klárka a táhne mě před budovu. Jsou tam už připravený záterasy (takový ty co brání lidem, aby šly někam, co nemaj) a po kradšim zkoumání zjistim, že Tokiáci zřejmě pojedou eště kousek dál a pak zajedou do vrat, který jsou zatim zavřený. Tam stojí většina holek a pořád se o něčem vzrušeně baví.

"Tam tudy asi pojedou, viď?" zeptá se ségra a ukazuje na vrata

"Taky bych řekla." odpovim jí a sednu si na jednu tu záterasu blízko vchodu (toho pro faninky, zády k příjezdu)

"Myslíš, že už tam sou?"zeptá se zas

Zadívam se do sluníčka a odpovim jí: "Eště ne."

"Jak to můžeš vědět?" řekne trochu naštvaně, ale taky zvědavě.

Podívam se na ní a dam se do vysvětlování: "Tak se zamysli, kdyby tu už byli, tak sou támhlen ty holky nalepený na těch vratech a ječí jak pominutý, bylo by jich tu podstatně víc, protože jak předpokládam, tak dalších asi 100 holek trčí před jejich hotelem a vyhlíží je a v neposlední řadě by bylo slyšet jak zkouší." vylíčim jí svoje uvažování a ona přikývne.

"Já se jdu radši zeptat." řekne po chvíli "Kdyby přijížděli, tak na mě rychle zavolej, jo?"

"Rozkaz kapitáne." ujistim jí a přehoupnu se po zádech, tak, že visim hlavou dolu. "Kláááro!!!" zaječim a ségra se okamžitě přiřítí.

"Co je, kde jsou?" začne ce všude rozhlížet, že si málem vykroutí krk

"Zkoušim, jestli to funguje." řeknu, roztlemim se a spadnu znova dozadu (mezitim sem se zvedla)

"Ty si blbá." zavrtí hlavou, ale taky se usměje

"Co si zjistila?" zeptám se když se zase posadim

"Eště nic, sem tam nestačila dojít." a to já se zase začínam smát. "Tak já jdu a už žádný falešný soby!" (tak řikáme falešnym poplachum)

"Jasný" ujistim jí a sleduju, jak odchází. Nasadim si do uší mp3jku a o5 zasněně čučim do sluníčka.
Když se pak kouknu, kde se má drahá sestřička nachází, stojí kousek ode mě a má smutnej výraz ve tváři. Seskočim ze záterasy a jdu za ní.

"Copak, zrušili konzert?" zeptam se s nadějí v hlase

"On si mě nevšimne." řekne smutně a zadívá se mi do očí
"Kdo zas?" zeptam se nechápavě

"Tom."

"Kterej?"

"Kaulitz."

"A česky..."

"Ježiši, poposedni si." (myšleno tak, že si sedim na vedení)

To už na ní jenom nechápavě čučim a z toho chytne výtlem. Mno, sice nevim, čemu se tak řehtá, ale aspoň má už lepší náladu.

"Kytarista Tokiáčků" objasní mi

"A?" pořád mi nedochází pointa

"No on si mě nevšimne!" řekne už naléhavě

To zase chytam výtlem já. Ona si snad myslela, že jí uvidí a zamiluje se do ní. Při pohledu na mě se rozgebí i Klárka,ale to už se já neudržim na nohou a válim se po zemi.

Najednou se kolem nás proženou ty holky a za chvíli si všimnu i auta. Při pohledu na obležený auto dostávam další záchvat smíchu a stále sedim uvelebená na zemi. Podívam se na Klárku a tý najednou zmrzne úsměv na tváři.

"Copak? Všimnul si tě?" dělam si z ní srandu

"Nevim, ale ta záclonka se URČITĚ poodhrnula!" podívam se směrem k autu, ale nic takovýho, jako pohyb záclonky nezahlídnu.

"To se ti jenom zdálo...ségra, nechci tě podceňovat, ale asi už ti hrabe." oznámim Kláře a konečně se zvedam ze země.

"Asi máš pravdu." souhlasí se mnou a jde k těm vratum. Já zustávam stát u toho fanouškovskýho vchodu a s mp3jkou přečkávam čas, kterej zbejvá do našeho vpuštění do Arény. (:D ha, to zní, jako kdyby sme byly lvi:D).

Tak třetí díl ztvořen, jakej na to máte názor?

Eviška

Jak změnit sukničkáře XXVI.

26. února 2007 v 18:09 | delfinacek |  FF - Jak změnit sukničkáře
MAKY
Koukám se z postele na měsíční svit. Je úplněk, uklidnující obraz, příjemné a zároveň tak chladné dotyky měsíce. Miluju tenhle obraz! Vzdychnu! Konečně konec tohodle dne, už jsem si myslela, že nikdy neskončí. Docela náročnej, dlouhej den! Naštěstí zítra nemusím do školy, vážně nestojím vidět Toma, tečka. No doufám, že zítra bude den klidnější ... heeh, to sem ale nevěděla, co říkám ..

...::DALŠÍ DEN::...

TOM
Sedím a pozoruju Billa, jak snídá. "Nekoukej a vysvětli, proč nejdeš do školy!" řekne mi Bill načuřeně. Má špatnou náladu nějak po ránu. To bude asi tím, že sem ho včera večer pořád vyzvídal, co mi tají, ale Bill pořád říkal něco o pravdilech, které nesmí porušit, ale že mi to řekne až dneska odpoledne. Je divnej! Jaká pravidla? Není nemocný nebo zakletý? Heh, zakletý žabák, to by na něj sedlo. Ne, sranda! "TOME!! Vysvětli, proč nejdeš do školy!" křičí skoro Bill. "Hej, brácha, klid! Nejdu, protože mi je blbě!" řeknu mu klidně. "Crrrrr!" někdo zvonil. Podívám se na bráchu. "Ty jseš s někým do školy?" zeptám se ho. "No nee, netuším, kdo to může být!" řekne Bill a oba jdem otevřít.

MAKY
"Markét! Když nejdeš do školy, můžeš aspoň jít s Alexem do školky? Já musím zas do práce!" řekne mamka. "Jo, jasný!" řeknu a jdu do pokoje se převléknout. Za chvíli už kráčím s Alexem do školky. "Marky, proč dneska si nešla do školy?" zeptal se mě nesměle Alex. "No, cítím se špatně víš? A teď žádné otázky. Šup, támhle je školka, běž!" pobýdbu Alexe a ten se rozeběhne a já s ním.

BILL
"Jane?" vypadne ze mě i z Toma. "Ahoj kluci!" pozdraví nás nesměle. "Ehh, ty ses pro mě stavila?" vypadne z mě. "No .. estli chceš, můžem, ale chtěla sem jen něco říct Tomovi!" řekne a podívá se Toma. "Mně? A kom?" zeptá se Tom. "No .. hmm, o Markétě! Nedělej, že ti to nezajímá! Je to dost důležitý!" řekne vážně Jane a pokračovala: "Ale můžu to říct jen tobě!" a otočila se ke mně a řekla: "Sorry Bille, ale můžu jen Tomovi. Podívám se tázavě na Toma a podle pohledu poznám, že ho mám nechat o samotě s Jane. "Fajne, jdu pryč! Čekám na tebe Jane před domem!" řeknu a jdu ven. Csss, taková drzost.

TOM
Když Bill odejde, otočím se na Jane a zeptám se jí, co mi chce teda říct. "No víš Tome .. je to o tobě a o Markétě .. docela, ehh, osobní!" začíná. "Mluv dál!" vyzvu jí. "Víš .. já .. řekla mi to včera večer .. ukázala mi i důkaz!" říká dál. "Jen mluv dál!" řeknu jí se zatajeným dechem. "Tome, čeká s tebou dítě!!!" ....

Takový normální příběh...nebo ne? II.

25. února 2007 v 13:11 | delfinacek |  Ff- Takový normální příběh...nebo ne?
"Třísk...bum...bác....." zvědavě se vymotam z peřiny a zjišťuju zdroj toho hluku... No jistě, to sem si mohla myslet, dneska je ten koncert a díky mojí milovaný sestřičce se už teď náš pokoj podobá skladišti. Vstanu a hledam někde mezi tim Kláru.

"Co to je?" zeptám se, když jí konečně najdu

"Kámošky mi pučily nějaký svý oblečení, abych si mohla vybrat, co mi bude nejvíc slušet." Poránu neni mé myšlení zrovna nejrychlejší, tak radši zmizim z pokoje.

***

V kuchyni sedí táta a čte si noviny. "Brý ráno" pozdravim ho.

"Dobrý, dobrý..." zažbrblá a dál se věnuje novinám.

"Snídal si?" optám se ho, on odloží noviny a prosebně a hlavně mlsně se na mě podívá.

"Už jdu na to." ujistim ho a jdu udělat nějakou snídani. Když to mam hotový, přiřítí se i zbytek rodiny a všichni se na to vrhnou jak kobylky. Jen nechápavě zavrtim hlavou a svojí misku s Nesquikem (mňam) si radši odnesu do pokoje. Za chvíli tam vletí Klára a začne mi ukazovat různý kombinace oblečení.

"Tak co myslíš, to žlutý tílko, nebo modrý tryčko s dlouhym rukávem."

"Vem si co chceš, ve všem vypadáš dobře."

"Tak to ti teda díky, to si mi pomohla. Ty by ses taky pomalu měla začít chystat, nejpozději v půl jedný vyrážíme."

"Si se někde bouchla, ne? Proč tak brzo, vždyť to začíná v 8!"

"Já vim, ale musíme tam bejt dřív, aby sme pak mohli stát vepředu."

"Já si teda klidně postojim i vzadu."řeknu vzdorovitě.

"Ne, máma řekla, že máme bejt furt u sebe, aby se nám nic nestalo." zase to mámino strachování... Takže mě eště čeká několikahodinový trčení před nějakou budovou...

"Kde to vlastně je?" na to sem se ouplně zapoměla zeptat.

"V Sazka Aréně, proč?"

"Ále, jen tak..." by mě teda zajímalo, jak to chtěj zaplnit, ale teď už je jejich faninka na každym rohu, tak nevim. Rychle na sebe něco natáhnu, beru kolo z garáže a už jedu na jízdárnu.

***

Na ježdění dneska nebude čas, tak mu jenom uklidim stáj. "Ahoj milášku" jako obvykle pozdravim "svýho" koníka, anglickýho polokrevníka Sama. Okamžitě vykoukne ze stáje a netrpělivě začne přešklapovat. Jako vždy mu dám kousek mrkve, ohlávku (kdyby někdo nevěděl co je ohlávka, tak to je takový to, jak maj koně na hlavě, třeba ve výběhu) a zavedu ho do výběhu. Chvíli ho pozoruju (zase se vyválel, to dělá vždycky) a pak jdu vyčistit tu stáj. Mam to za chvíli a jdu poprosit jednu holku, jestli by ho nemohla večer nakrmit

"Ahoj Dášo, hele, nemohla bys večer nakrmit Sama? Moje trhlá sestra mě dotáhla na koncert."

"Jo , jasně a nejdete náhodou na Tokio Hotel?"

"Náhodou jo, už aby to bylo za mnou"

"Tak si to tam užij, ahoj."

"Ahoj a díky." Sama ještě vyčistim (byl jak prase, nevim, co na tom válení má), dam ho zpátky do stáje a už frčim domu.

***

"No kde jsi tak dlouho, já na tebe nebudu čekat!" ječí na mě Klára hned je dveřích.

"Dyť je teprv čtvrt na 12, to stihnu eště desetkrát." ujišťuju jí a jdu sníst něco, co mi nechali od oběda, kterej byl dneska dřív (vydupala si to Klárka). Našťoucham to do sebe a du se podívat na trosky našeho pokoje.

"Jak si mam udělat vlasy? Jen tak si je nechat rozpuštěný, nebo do culíku?" opět se mě ptá Klára, stojí v pokoji, má na sobě župan, je namalovaná a právě polemizuje nad svym účesem.

"Culík." odpovim jí a někde mezi jejíma věcma hledam ty svoje. Natáhnu na sebe první, co vidim (trochu volnější džíny a zelený tryčko s jednoduchym potiskem (nějaký tenký nápisy to jsou), k tomu vyhrabu oranžovou mikču na večer, takovou menší (30 x 26 cm) tašku přes rameno (černou) a k botníku si připravim oranžový kecky. V koupelně si rozčešu vlasy a udělam si z nich dva trochu nižší culíky (jak mam kratší vlasy, tak mi tak trochu trčej a to se mi právě líbí), oči trochu zvýraznim černou tužkou, pak řasenkou a na konec rty přejedu broskvovym labelem (který zároveň plní funkci lesku). Do tašky hodim peněženku, papírový kapesníky (ty spíš pro ségru až se tam hystericky rozbrečí), mobil a mp3, abych se nenudila. V pokoji si sednu na postel a bavim se pohledem na lítající ségru.

"Létající Čestmír, létá tam a zpět..." začnu zpívat a když si Klára uvědomí, že to patří jí, jenom zakrouti hlavou.

***

Nakonec vyrážíme s pětiminutovym zpožděnim, protože nemohla najít boty. Má na sobě bílý tílko s vázánim za krk a docela velkym výstřihem, džínovou růžovou minisukni a boty na podpadku. Na ruce a na krku má eště nějakej stříbrnej náramek a řetízek a přes rameno malou růžovou kabelku.

"Tak jedem?" zeptá se táta (kterej nás tam ochotně veze) a ségra hned odpoví: "Jasně a rychle!" a já se tímto vydávam vztříc mému dalšímu osudu.


Tak, to je druhej dílek, pište komentíky, dík moc

Eviška:*

Trpělivost III.

25. února 2007 v 13:10 | delfinacek
,,Já jdu po schodech"řeknu a hrnu se ke schodišti
,,Počkej jdeme s tebou"zavolají na mě dvojčata
Cestou do 5.patra jsme skvěle pokecali,hlavně teda odkud jsme a tak.U pokoje se rozloučím s klukama a dodám
,,Přijde v osm k nám ať se seznámíte i s holkama"
I když se za to proklínám,protože si nosím dříví do lesa.Kluci kývnou a odcházejí,vejdu do pokoje a Krista je na mě nejvíc naštvaná
,,Nevim o co ti jde šli jsme jenom po schodech"řeknu a jdu do pokoje
,,O co mi jde??O nic ale zkus si s nim něco začít!!"vyjede a odejde do pokoje
Já přemýšlím:Co si o sobě myslí a navíc máme úplně stejný práva na to se o něj zajímat.Ale na těch schodech..jej a já myslela že je Bill divnej zazobanec ale on je perfektní,milej,sexy kluk,kterýho znám
,,Jíťo slyšíš taky dneska"řekne Zuzka
,,Jo jasně co potřebuješ?"odpovím
Zuzka sedne ke mně na postel a začne
,,neříkal něco Tom"
Ja se pousměju a odpovím
,,Jenom to odkud jsme a kolik nám je"
,,Jo tak to jo máme s Kristou domluveném v baru stůl jdeš s náma?"zeptá se
,,Ne nejdu a vy taky nechoďte mám pro vás překvapení"odpovím
Zuzka zakýve hlavou že to nejde a dodá
,,My jdem třeba tam budou kluci"
"Ani bych neřekla"pomyslím a usměju se.Holky se kolem osmé připravují,já sedím u televize,nohy na stole a jím popcorn,jenomže někdo zaklepe já aniž odlepím oči od obrazovky řeknu
,,Dále"
Kluci vejdou,sednou vedle mě a řeknou
,,Ahoj,tak co?"
já se podívám na Toma a řeknu
,,Co ty tady?"
Tom chytne šílenej výtlem a já se musím smát s ním,protože vypadá skvěle jak se směje.
,,My teda jdem"řekne Zuzka ale když uvidí kluky zarazí se
,,Já vám říkám nechoďte a vy ne my jdem"A usměju se
Ani si nevšimnu že mi Tom s Billem užírají popcorn.Krista vyleze s pokoje a nemůže uvěřit svým očím
,,Za chvíli dorazí Georg a Gusťa tak zůstaňte ne?"řekne Tom
Zuzka teda kývne že zůstává ale Krista se sebere a jde pryč.
Krista
Sedím na chodbě a do očí se mi ženou slzy prostě nevím jak mi to mohli udělat najednou na mě někdo promluví
,,Nebreč pojď"poznám hlas Gustava
jdu s ním teda k nim do pokoje
,,Sedni donesu něco k pití"
U nás v pokoji
Georg dorazil a ptá se
,,Kde je Gustav já mu říkám ať dojde"
"Jdem se po něm podívat"navrhne Tom
Všichni teda vyrazíme směr pokoj kluků(bydlí za rohem;hotel je do L)Tom otevře dveře a
……………………………………

(Aiwulik)

I andělům srdce bije II.

25. února 2007 v 13:07 | delfinacek |  Ff- I andělům srdce bije
Doma si všichni sedli k televizi.Bill šel do pokoje přemýšlet co se stalo u té tabule a já věděla jediné teď chci být s ním.Bill si sedl ke stolu a začal si malovat,prostě jen tak čmáral a přemýšlel,napadá mě napsat na papír vzkaz ale nechci Billa vyděsit vzala jsem velký dvojstranný papír položila ho k Billovi aby to neviděl a začala jsem
Ahoj Bille těší mě jsem Anděla a pomáhala jsem ti u tabule čekala jsem jeho reakci podíval se na ten papír a ze srandy odepsal
Taky mě těší,velice děkuji za pomoc
Není zač stejně tě znám už od plenek a hlídám tě odmala aby se ti nic nestalo,protože ty a Tom už jako malý jste se ocitly pod skříní
Aha,proto ta péče.Co jsem slavný mě ta učitelka nesnáší
To jsem viděla,a ten květináč nějak učitelce řekni že se omlouvá tvá kamarádka ale neříkej že mě znáš ani Tomovi o mě neříkej tomu se když tak ozvu sama
Jasný,stejně ji nesnáším no půjdu za klukama,můžu tě vidět??
Teď jsem si uvědomila že mě může vidět o půlnoci když bude chtít sedávám na zahradě na jejich houpačce
Jasně o půlnoci přijdi na zahradu na houpačku,vždy tam svítí měsíc
Dobrá zatím mizím měj se pá
Bill strčil papír do zásuvky a šel za klukama,sedl si na křeslo ani nedutal.Kolem osmé si šel lehnout aby byl schopný vstát,Tom šel až kolem jedenácté a Andrease nechal spát u sebe v pokoji na zemi.O půlnoci jsem si sedla na houpačku a zjevila sem se,jenom viditelná ale…život mi nic nevrátí.Bill přišel a nevěřil svým očím
,,Ty jsi živá?"zeptal se opatrně
Já sklopila zrak a zakývala hlavou že ne,natáhla k němu ruce,zůstalo mi to v čem jsem umřela.
,,Aha chápu"
,,Jen jsem ti chtěla říct že ze mě nemusíš mít strach já ti nic neudělám"řeknu mu
,,Jo v pohodě"odpoví
Sedne si zamnou na houpačku a zachvěli usne,odejdu na houpačku položím vzkaz:hlavně nikomu ani muk že mě znáš a neměj ze mě strach.mám tě ráda Anděla
Přestala jsem být viditelná a čekala až se Bill vzbudí,byl čtvrtek
,,já tu usnul?"a vezme do ruky vzkaz a čte
,,Aha tak to nebyl sen"dodá
Já jsem stála u něj usmála se a šla mrknout domů.Nikdo tam nebyl Bill seděl ještě chvíli venku a Tom s Andreasem spali.Jelikož jsem vždycky dělala ráno snídani tak jsem začala dělat snídani hodilo se mi že Simone nechala doma pár koláčků malých s povidly,dvojčata je milují.Dala jsem je na stůl a k tomu jsem postavila tři hrnky s čajem…..určitě jim bodnou.všichni tři došli do kuchyně a Tom řekl
,,Brácha ty umíš dělat snídani??"
Bill se podíval,já do něj ze zadu strčila a on řekl
,,Jo to není nic těžkého"
Tom se do koláčků pustil a Billovi a Andreasovi zůstali jen jeden.
..:O měsíc později:..
Bill na mě zapomněl a začal slintat po nějaké Karin Altmanové,kdybych mohla umřu znovu ale žalem
,,Karin pojď dál"slyším Billův hlas jdu se podívat
políbí Karin začal s ní chodit,to děvence nedaruji sem chodit nebude, jsem tu už nějakých 20 let(16 mých živých a 17 mrtvých)a Billa znám hodně dlouho ona ho chce jenom kvůli slávě Bill s ní šel do pokoje ja seděla na okně a začala brečet
,,Hele na koberci jsou tečky jako by tu někdo brečel..no Bille"
Bill se zamyslel a řekl
,,To není ode mně"
Bill šel do koupelny se od malovat,bylo už kolem osmé ta Karin spala u nás.Já jsem se zasmála a šla k zrcadlu: Ty ani žádná jiná mi Billa nevezme slyšíš!Já ho znám a vím že ty ho chceš jen pro slávu a tím mu ublížíš!Nech ho být nebo tuhle noc nezamhouříš oči!!
Bill se vrátil s koupelny a Karin mu vyděšeně ukazuje na zrcadlo
,,To písmo znám"řekne Bill
Pod to jsem napsala Billovi:……………………………………

Videjko z focení :o)

24. února 2007 v 18:21 | kesík

I andělům srdce bije I.

24. února 2007 v 18:11 | delfinacek |  Ff- I andělům srdce bije
Můj příběh se odehrál v Německu a začal mojí nemocí….sebepožkozovaním.Jednou to zašlo tak daleko až jsem si podřezala žíly,bylo mi 16,v ten den jsem na sebe hodila bílou noční košili.Kolem půl noci jsem to udělala, když začali na kostele odbíjet půlnoc zemřela jsem, ráno jsem stála jsem nad svým tělem a viděla jsem mou mámu a tátu jak pláčí……prostě jsem se stala andělem.Po roce se moje rodiče odstěhovali do České republiky,táta dostal lepší práci,do našeho domu ve kterém jsem zůstala se nastěhovala nová rodina a to Kaulitzových.Před 17 lety se jim narodila dvě krásná dvojčata,řekla jsem si že jim budu dělat anděla strážného…………Dnes je jim 17 let

,,Tome Bille vstávejte"křičí na ně mamka ráno
Tom ještě ležel,kdežto Bill stál v koupelně a dělal ze sebe člověka,stála sem u něj a pozorovala ho jak krásně otvírá ústa když si dělá oční linky,jak zavírá oči když si lakuje vlasy a jak se rozčiluje když mu nejde účes udělat jak chce on
,,Sakra,sakra,sakra zase mi to nejde"zlobí se před zrcadlem
Tom se oblékal když Bill vylezl s koupelny,pozorovala jsem jak si Bill opatrně navléká bundu aby si nezničil účes,který mu dal zabrat.Máma jim řekla že nebude doma a taťka přijede až v pátek.Kluci kývly stejně si myslím že ji ani moc neposlouchali.Pochopitelně jsem s nimi šla i cestou do školy,nechtěla jsem aby se jim něco stalo,protože mi přirostly k srdci i když už moje nebije a nevím jestli ho vůbec mám.Kluci dorazili do školy a hned je přivítal jejich nejlepší přítel Andreas
,,Ahoj kluci tak zítra je ten mejdan u nás"oznámí
,,Já asi nejdu, chtěl jsem se koukat na film a psát texty"dodá posmutněle Bill
začalo zvonit tak kluci běželi do třídy.Já si sedla na otevřené okno a sledovala dění.Ty učitelky musí být děsně blbé protože nevidí co ve třídě děje.
,,Kaulitz mladší k tabuli"řekla ta učitelka s nosem,že by mohla vyťukávat morseovku
To jsem se zamračila a shodila květináč s okna,ta učitelka se lekla a řekla
,,Hansberger zavřete to okno"
Já se přemístila k ní a čekala co udělá,dala Billovi ten nejtěžší příklad co mohla(od té doby co je slavný si na něj zasedla).Viděla jsem že Bill vůbec netuší,teď přišla moje šance,jsem jeho anděl tak mu pomůžu.přiblížila jsem se k němu a natáhla ruku
,,Ať to vyjde prosím"opakovala jsem pořád dokola
Dotkla jsem se jeho ruky a počítala jeho příklad,vedla jsem ho od učitelky jsem si zapamatovala postup(měla to na papíře)Měli byste vidět její ksicht když viděla že to Billovi jde,dala mu za jedna a Bill si šel s úsměvem sednout.Seděl s Tomem taky dvojčata že?Začala jsem si připouštět že Billa miluju.
,,Tome já nevím co to bylo ale ta ruka to psala sama bylo to kouzelné,jako by se někdo dotkl mé ruky a psal za mě"začne vyprávět
,,Nefantazíruj brácha"odpoví Tom
Kluci šli po cestě domů i s Andreasem,protože máma nebyla doma šel k nim.Šla jsem za nimi,Bill šel hodně zamyšleně a neviděl,že se blíží k sloupu.Já jsem hodně strčila jsem do Billa a ten se namáčkl na Andrease
,,Co děláš??"
,,Asi jsem si zvrtl nohu a vyhnul jsem se sloupu"řekl nevinně
Doma si všichni sedli k televizi.Bill šel do pokoje přemýšlet co se stalo u té tabule a já věděla jediné……………………………

Takový normální příběh...nebo ne? I.

24. února 2007 v 18:09 | delfinacek |  Ff- Takový normální příběh...nebo ne?
"Ať si nezkazíš oči," řeknu ironicky svojí ségře, která má ZASE po celym pokoji rozložený JEJICH plakáty.

"Neměj péči." odbyde mě a dál se věnuje svojí zábavě.Zamyslim se, kdy to vlastně začalo. Bude to tak rok, ano, tak dlouho už to musim trpět. Ona tomu říká láska na první pohled, ale já naprostej rozklad mozku.

Najednou se na mě podívá a zeptá se mě: "Proč je vlastně nemáš ráda? Kdyby sis poslechla pár jejich písniček, tak by se ti URČITĚ (to zvýrazní) líbili.

Málem se zakuckám a řeknu jí: "Tak za 1)nesnášim němčinu, ani nic tomu podobný, za 2)sem slyšela jednu jejich písničku a další bych už nemusela psychycky unýst a pozorovala by si mě buď z nebe, protože bych tě zabila za to, že si mi něco takovýho dala vůbec poslechnout, nebo za tlustym sklem v psychiatrický léčebně Bohnice, oddělení beznadějnejch případů, za 3)mě nechtěj rozesmát a za 4)ti máma vzkazuje, že máš jít na večeři." ukončila sem svuj rozsáhlej monolog a zároveň objasnila důvod svojí přítomnosti. Otočila sem se a odešla. Aby ste pochopili, tak moje milovaná sestřička zmagorila do (jak s oblibou říkám) Shanghai Motel. Celý hodiny dokáže sedět před jejich plakátama a čučet na ně, nebo (a to mě dráždí eště víc) pořád dokola poslouchat ty jejich ..... písničky. To se radši v zájmu jejího zdraví vzdaluju z bytu.

***

Asi bych nás měla trochu představit. Já se jmenuju Viktorie Králová, je mi 15, sem docela malá (160 cm), hubená, mam tmavě hnědý, na ramena sestříhaný vlasy, zelený oči a chodim sportovně oblíkaná. Dochodila sem základku a po prázdninách (za 3 tejdny) jdu na gympl. A teď k tomu, co ráda dělam. Je toho strašně moc, takže to vezmu od nejoblíbenějších věcí. Tak nejradši mam koně (jezdim asi už 4 roky a asi rok se věnuju i gymnastice na koni) a většinu zvířat. Hned k mým dalším zájmům patří hudba. Posloucham toho hodně, ale nejradši mam Green day, My chemical romance, Yollandu Adams, Akona, Pink, Avril Lavinge, hlasově se mi líbí Anastacia, Shakira, z českejch to jsou Divokej Bill, Ready kirken, Chinasky, Gipsy atd. Pak taky ráda tancuju (buď jenom tak blbnu se ségrou, nebo začnu něco jako balet a přidávam prvky jinejch tanců a stylů). Všeobecně mam ráda sport, pak ráda fotim, maluju, čtu a hafo jinejch věcí, ale kdybych to měla všechno vypisovat, tak bych tu byla eště zejtra.

Tak teď k ségře. Ta je přesnej opak (ale překvapivě si dobře rozumíme). Jmenuje se Klára Králová, je jí 16, je vysoká (175 cm) blondýna (pravá a podle toho taky někdy přemejšlí:D), vlasy má asi do půli zad, má modrý oči a je to taková ta barbínka:D. Kdybych jí neznala, asi bych s ní vůbec nepromluvila, ale musim uznat, že je fakt hezká. Chodí na gympl (na stejnej, na kterej se chystam já) a po prázkách půjde do druháku. Pokud ona něco ráda dělá, tak balí kluky, ale v poslední době má spíš v hlavě jenom ty Tokiáky a krafá o nich s ostatníma fans, nebo s každym, kdo je jen trochu ochotnej jí poslouchat.

A teď rodiče.

Táta se jmenuje Jan Král. Pracuje v jedný jistý firmě a mam pocit, že lepšího chlapa v životě nepotkam. Je s nim děsná prča a celkově je správnej. Má nás rád a udělal by pro nás, co nám na očích uvidí.

Máma se jmenuje Lenka Králová. Je nezaměstnaná, ale ne proto, že by nemohla najít práci, ale prostě po mateřský už zustala doma. Strašně má oblíbenou Kláru a na mě vidí jenom chyby. Mě to ale nevadí.

Já jsem přesná kopie táty a Klára zase mámy.

Bydlíme v Prze, přesněji řečeno v Modřanech v bytě 3+1 a kromě toho, že musim obývat jednu místnost (pokoj) se svojí střelenou ségrou, tak to nemá chybu.

***

"Že mam pravdu." drcne do mě Klára u rodinné večeře.

"Jo, jasně." odpovim, aby to nevypadalo, jako že sem jí neposlouchala (což mimochodem nesnáší), snad to nebylo nic důležitýho.

"No já nevim, nejste na to přece jenom trochu mladý?" řekne nerozhodně máma. Moment... ona mluvila v množnym čísle? Tak to asi bylo důležitý:O.

"Ale no tak, vždyť už nejsou zas tak mladý." přidá se táta na "naší" stranu.

"No tak dobře, no..."

"Jupí!!! Jedeme na Tokiáčky!!!" zavříská ségra.

"Cože?!?" zakuckam se a vyplyvnu jídlo na talíř. To už ale Klára neslyší, protože běžela do pokoje (nejspíš to povykládat nějaký svý kámošce) a rodiče taky ne (protože Klára tak ječí).
Takže mě za dva dny čekáj muka. Ségra má štěstí, že sem po tátovi a pro ty, co mam ráda, udělám první poslední.


Tak tohle je první díl, snad se vám líbil a napište do komentíků, jestli mam pokračovat (nebo jakýkoli jiný připomínky).

Vaše Eviška:D

Proč jen růžovou?!?! 42

24. února 2007 v 17:58 | delfinacek |  Ff-Proč jen růžovou!?!?
,,To je pro tebe..a pak mám pro tebe ještě jedno překvapení..ale to až později!!"..tváří se tak tajemně!!..........
Všichni si pochutnáme na dortu..a pořád se něčemu smějeme a něco si vyprávíme..no prostě rodinná pohoda=)) ,,A kdo byl ten kluk co tě doprovodil??" mrkne na mě.. ,,Můj nový kamarád bydlí v tom domě kde sem předtím bydlela já..náhodou sem na něj narazila..zítra jdeme zase ven..!"..pousměju se.. může se zdát že sem zapoměla na Billa ale opak je pravdou..celou tu dobu co jsem byla s Markem(to je ten kluk)..myslela jsem jen na něj....už sem šílená..ale když jsem večer usínala tak sem se pousmála..nevím proč a z jakého důvodu..ale najednou mi bylo líp=)..nicméně druhý den se pro mě Marek vážně staví..a jdeme zase na procházku..procházíme Berlínem a pořád se něčemu smějeme..najednou stojíme před hotelem kde jsem taky chvíli bydlela a hlavně tam pracuje Majka. ,,Počkáš tady chviličku?" jen mi kývne na souhlas..a já vběhnu dovnitř....fakt tam je stojí za recepcí..a evidentně má fakt dost práce.. ,,Ahoj Majko!!" křiknu na ní a ona se na mě podívá se zděšením..to mě trochu vyvede z míry.. ,,Ahoj Kristýno.." chce pokračovat ale já ji zarazím. ,,Jmenuju se Nikola!" ,,Ještě pořád se schováváš??" ..,,Už ne..našla jsem svoji mámu..a bydlím u ní..sem fakt šťastná.. ,,To sem ráda..ale pokud tu nechceš potkat toho kluka co si tu minule vyzvedával to srdíčko..měla by si raději jít.. ,,Proč??" .. ,,Bydlí tu..a za chvilku by sem měl přijít..páč tu má nějakou poštu..a chce jí převzít osobně.." ..Určitě mu to chvíli potrvá..znám ho..a co ty neměla si nějaký problémy..jak si mi změnila jméno a tak??" ..,,Naštěstí ne..ale sem fakt ráda že ti to vyšlo s tou mámou..a víš to jistě že je tvoje??" ,,100%..dělali jsme si testy..seš vlastně první komu to říkám..a která ví o bylo předtím..!" ,,A s kým si to vlastně přišla??" kejvne hlavou směrem k Markovi.. ,,To je můj kamarád..potkali jsme se včera..je fajn..jestli chceš tak vás seznámím.. ,,Třeba někdy jindy..já mám teď moc práce..a obavám se že ty už taky nestačíš prchnout!" kouknu se směrem k výtahu..a právě z něj vystupuje Bill.. Najednou tam stojím zaražená a nejsem schopná se pohnout..Bill jde se svěšenou hlavou..a hned ja mě zaregistruje..přidá do kroku..,,Kristýno.."hledí mi zblízka do očí.a já jen nahlas dýchám.. Nejsem mu ani schopná říct že už se tak nejmenuju..,,A-Ahoj!"..řeknu mu po chvíli.. ,,Co tady děláš??" zeptám se ho ,,Měli jsme tu nějaký vyřizování a tak sem se tady ubytoval..no vlastně sem doufal že bys tu mohla být.."..pořád mě drží za ruku.. ,,Já už tady ale dávno nebydlím.."..řeknu mu a sklopím zrak. ,,A kde bydlíš??" ,,U své mámy..a já..jmenuju se Nikola..a asi bych měla jít!" ,,Nechoď nikam...zůstaň tady..buď semnou..napořád..nechci tě ztratit..znova." sevře mi pevněji ruku..a já si opřu svoji hlavu a jeho rameno..a potají mi začnou stékat po tvářích slzy.. ,,A jak by to probíhalo..ty bys bydlel v Magdeburku..já v Berlíně..to by jsme se vídali jen o víkendech..a možná ani to ne..víš dobře že tohle nekončí Happy endem.." ,,Třeba se nám to povede..zkus to..prosím..Miluju tě!" ,,Bille..prosím...nech toho.."..kouknu se mu do očí..a stoupnu si na špičky..políbím ho..jen lehce na rty.. ,,Možná se zase setkáme.." neuteču..tentokrát ne..jen lehce odejdu..a on zamnou neutíká..nesnaží se mě dohonit..možná ještě nechápe význam mích slov..kdo ví..Vyjdu ven a tam už na mě čeká Marek.. ,,kdo to byl?".. ,,Nechci o tom mluvit!!" vezme mě kolem ramen..a já si setřu z obličeje i tu poslední slzu............
(Lucinka).

Neobyčejná rodina XV.

24. února 2007 v 17:54 | delfinacek |  Ff- Neobyčejná rodina
Ráno jdu do školy s hlavou sklopenou a naprosto nevnímám jak mě Janča peskuje, že jsem jí odvedla jejího miláčka…
"Jani…už mě z tebe bolí hlava…" zavrčím nakonec a zalezu do lavice. To víte, ty krámy…Vždycky když mám krámy, tak se chovám jak vzteklej pes.
"Si vadná…" zasyčí a odsedne si …Božičku to se tu ale ochladilo…Ano správně odsedla si k našemu teplouškovi, božínku,…
"Ještě ty se naser…" zahučím si sama pro sebe.
"Jéééé…Oto…No ty jsi zlatíííííčko….Jak já se ti jenom odměním…" piští ta koza Braunová a věší se Otovi kolem krku, za to, že jí přepálil cédo s Evanesence.
"Neječ!" okřiknu jí a chytnu se za spánky…No super ještě migrénu do toho, proč by ne…Jasně, když mě bůh uviděl, řekl si, tak si taky trochu užiju a zmaloval mě k obrazu svému. No fajn to beru, ale to, že mi naplánoval na celý můj život, menses, který bude doprovázen migrénou, to už je vážně trochu moc, hned po škole jdu někam zbořit svatostánek…Když mě tvořil, tak musel být sjetej ibalginem, jinak to nevidím…
"Tsss….Já neječím, ty blbko.." našpulí nasupeně pusinku ta bárbí a dál drtí Ota v objetí, při čemž ho zasypává pusinkami…
"Nejsem blbka a bejt tebou tak se od Ota držím dál, má totiž kapavku…" syknu směrem k ní.
"Co to je kapavka???" podiví se ta bloncka a já jdu do kolen…
"N-Nic…" vyhekám ze sebe a jak se směju v tý lavici, tak si při jednom extra velkém výbuchu smíchu třísknu hlavou o desku, načež se mi mírně zatmí.
"Sakra…" proberu se o hodině a zjistím, že o mě nikdo neměl valnou péči, neboť kdybych dodejchala, tak si toho nevšimnou…
"Tady je nuda…" fňuknu si sama pro sebe.

To já se ve škole většinou nenudím, protože uď spím nebo mám v uších sluchátka a tam mi na plný pecky vyřvávájí System of a down. Ale potom se nesmím divit, že na polovinu předmětů nemám sešit, ale to přeci nevadí…Já to vždycky nějak okecám, třeba tudle na biologii, když se mě ptal na gametogenezi…naprosto netuším co to je, ale nakonec jsme skončili u toho, že jsme mu vyprávěla, jak jsme o víkendu s tátou savovali byt, proti plísni na stěnách… A dal mi dvojku…:-D
ech…Já jsme zase nějak vpadla do děje…

"Říkala jste něco???" ozve se učitel na výtvarku a přesune se k mé lavici. Trochu to tu oživíme..
"Ježiši pavouk…Panebože.." vyskočím štítivě na lavici a ukazuji na imaginárního pavouka.
"Slečno uklidněte se.." snaží se mě zklidnit to mladý střevo.
"ÁÁÁÁ…" zaječím procítěně a skočím mu do náručí. Celá třída se váli po zemi v záchvatu smíchu.
"Jejky." vyheknu pouze, když mě profesor konečně setřese na zem.
"Máte na nose jebáka.." řeknu ještě než fingovaně omdlím..

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::DOMA::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
"Co jsi vyváděla můžeš mi to říct??" snaží se mě Oskar vychovávat, když kouká na poznámku ve studijním průkazu, leč ztěží potlačuje záchvat smíchu.
"Ehm ehm.." odkašlu si pouze a vše mu povyprávím na konci se válí na zemi a snaží se aspoň dýchat, když vstát se mu nedaří.
"Rozhodla jsem se, že každý den na jednoho profesora vymyslím nějaký žertík…" řeknu mu smrtelně váženě.
"Jestli tě vyhodí.." pohrozí mi prstem.
"Nebuj.."

CRRRRRR CRRRRRR

"Ahoj, vydrž chvíli.." hejknu jenom do dveří aniž bych se koukla kdo za nimi stojí a letěla jsem nahoru schovat studijňák do tašky.
"Ehm..tak jsem z-z-zpátky???" udivím se na konci věty, protože přede mnou stojí Oto a tváří se dosti..hm…pofidérně.
"Ježiš…teda vlastně ahoj co potřebuješ.." Petrám se už si hledám hromádku kam bych mohla v případě nouze strčit hlavu, jako pštros.
"Já víš…Hele cvrčku já se chci s tebou usmířit…" vypadne z něj nakonec, leč já již na začátku strčila hlavu do truhlíku s muškáty.
"Co jsi říkal??" optám se ho a vyklepávám si hlínu z uší…
"Chci se usmířit.." řekne ještě jednou, ale kouká na mě stylem, nečum na mě tak blbě, taky se dokážu omluvit, ale to dělat nehodlám..
"Hm..Fajn.." řeknu jen a chci mu zabouchnout před nosem…
"Počkej.." vykřikne, takže se leknu a stejně mu před nosem nezabouchnu.
"Hm?" zahučím a přemáhám touhu vrhnout se kamarádovi kolem krku, ale nehodlám to udělat, protože se ještě neomluvil…a neměla by jsi se náhodu omluvit i ty?? Napadne mě…NE..Ješito…Já nejsme ješita…Dohaduji se sama se sebou v duchu.
"Promiň.." řekneme oba dva najednou a začneme se smát..
"Takže všechno v pohodě?" ujistí se, leč to už ho dusí moje záplava vlasů, objímám do asi dvě minuty než usoudím ,že bych mu mohla dovolit se zase nadechnout..

(SISSI) omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale já byla zaneprázdněná…Mno dobře kecám…Byla jsem moc líná zase psát…Ale je fakt, že jsem byl i zaneprázdněná…To víte, začíná jaro…u kluků testosteron funguje na plný obrátky… Už dost kydů…Tak zatím děvčata, a mohu si naivně myslet, že i klucíí..

Trpělivost II.

24. února 2007 v 17:53 | delfinacek
Sjedeme až do sklepa a teď stojíme před dveřmi
,,Který to byly pravý nebo levý"řekne Zuzka
,,Pravý"řeknu s klidem
,,Ne levý jdeme do levých"vyjede na mě Krista
Krista byla asi přesvědčená že tam budou zkoušet Tokio Hotel ale omyl,když otevřela dveře na pohovce si to rozdával nějaký mladý pár
,,Oh…promiňte"vykoktala Krista a zavřela
Teď jsme raději šly do těch pravých.Tam na nás čekal Martin spolu s klukama(TH pro pomalejší=o))a jejich manažer
,,No že jdete"rejpne si Martin
Krista a Zuzka nemůžou odlepit oči od dvojčat a tak vůbec neposlouchají co Martin říká
,,Holky sakra slyšíte"
,,Jo jasně!Co máme dělat?"Zeptá se Zuzka
Martin začne od začátku
,,Tohle jsou kluci Tom,Bill,Gustav a Georg"
Já všechny sjedu pohledem jen na Billa se zadívám,hlavně do jeho krásných hnědých očí.
,,No…tohle je skupina Blume a Krista,Zuzka a Jíťa"dodá Martin
Tom s Billem si něco šeptají a pak se na mě Tom podívá potom na Billa a zakývá hlavou.
,,Tak jdeme do toho"řekne Martin
Já hraji na klávesy,Zuzka na el.kytaru a Krista zpívá náš první hit a to německou písničku Naše sny byly jen lži a tady je refrén:
Unsere Träume waren nur Lügen?
Das nein,bitte verzeiche mir es!
Ich liebe dich und fehlst mir.
Möge unsere Träume nicht vergänglich sind
Bitte!!
A teď čeština:
Naše sny byly jen lži?
To ne,prosím,odpusť mi to!
Miluju tě a chybíš mi
Ať naše sny nejsou jen míjivé
Prosím!!!
Ta písnička je mi hrozně blízká(taky je moje že?Já ve skupině obstarávám texty)
Po této písničce se Martin domlouvá s jejich manažerem co a jak a my jdeme zatím pít Red-Bull.Sedneme tam k malému stolečku na kterém je prach s roku raz,dva,tři a pijeme.Martin přijde a řekne
,,Tak smluveno měli jste se ukázat,to jste udělali tak už můžete jít"
Zakýváme a zvedáme se,jdeme k výtahu ale samozřejmě do výtahu vleze málo lidí zvlášť když si Zuzka táhne kytaru
,,Já jdu po schodech"řeknu a hrnu se ke schodišti
,,Počkej jdeme s tebou"zavolají na mě dvojčata
Cestou do 5.patra jsme skvěle pokecali,hlavně teda odkud jsme a tak.U pokoje se rozloučím s klukama a dodám
,,………………………….

(Aiwulik)

Jak změnit sukničkáře XXV.

24. února 2007 v 17:52 | delfinacek |  FF - Jak změnit sukničkáře
MARKÉTA
Když já a mamka sedíme a tiše posloucháme svůj dech, začne někdo zvonit. "Já jdu otevřít!" řeknu s mamkou najednou a to k nám přiběží Alex a zařve: "Nějaká Jane! Hledá Markétu!" "Jdu teda dolů!" řeknu a zvednu se z postele. "Jasný! Já teda jdu dodělat večeři a ty Alexi půjdeš zpátky do pokoje dohrát svojí novou hru!" řekne mamka. Zněl to jako jemný rozkaz. Alex bez řečí se zavřel do pokoje, mamka šla do kuchyně a já jdu Jane otevřít.
"Ahoj!" řekne Jane a energicky mě obejme, "Auu, Jane, bacha, bolí mi břicho! Je mi špatně, klidně se na tebe vybleju!" řeknu z prdele a pak se dusím jejím objetím. Když mě konečně pustí, řekne: "Ahoj! Je ti dobře? To je skvělý!" a pak se najednou zasekne a její oči se rozšířili. "Co je?" zeptám se jí, protože z jejího pohledu šel strach. "Nee, nic! Půjdem dovnitř?" zeptá se mě. Nedůvěřivě se na ní podívám, pak pokrčím rameny a řeknu: "Jdem! Aspoň mi řekneš, co ste dělali ve škole!"

TOM
" Mám jí odepsat?" zeptám se Billa. "No .. myslím, že jo!" řekne pomalu. "A co jí mám říct? Co myslíš?" ptám se ho dál. Je nějakej divnej! Myslím, že mi chce něco hrozně říct, ale něco ho nutí, aby mlčel. A přitom by to mohlo být důležitý! "Co bys jí měl napsat? Mnoo, já newim! Nějakou jinou řetězovku taky s nějakým tajným vzkazem jako ten, kterej poslala ona!" řekne mi. " Něco mi tajíš že jo?" zeptám se ho na rovinu.

JANE
Sedím v její pokoji a mám vzrušený a přitom nervózní pocit. "Jane, co se ti stalo? Seš nějaká .. divná! Stalo se něco?" zeptá se mě Markéta. Cha! Jako kdyby sama nevěděla! Chce to utajit, nechce, abych to věděla! Ale to je v omylu, já to poznala hnedka! Tahle situace se vyvíjí čím dál tím líp! "Jen se nedělej Marky! Ty víš moc dobře, co mě tak rozrušilo! Gratuluju!" usměju se.

BILL
"Něco mi tajíš že jo?" zeptá se mě Tom. A sakra! Taková smůla! Vždyť říkám, je to výhoda ale i nevýhoda dvojčat, že hnedka pozná, jak se ten druhý cítí estli něco tají nebo tak! "Ne, vůbec! Co bych ti měl tajit?" zeptám se ho. "Něco s Markétou!" řekne pevně. Sakra! Musím se z toho dostat! Nějak! Už vím! "Jak jsem na to mohl zapomenout?" rozkřiknu se najednou. "Co? Co se stalo?" lekne se Tom. " Hrozně rád bych ti to Tome řekl, ale pravidlo říká, že to mohu říct až zítra odpoledne!" řeknu mu tajemně. "Pravidla? Jaká pravidla? O čem to tu mluvíš Bille?" nechápe Tom což byl můj účel. "To bys nepochopil a nebo nevěřil! Až zítra! Musím do svého pokoje!" zalžu a běžím tryskem do svého pokoje. Uff, sem génius! Setřásl sem ho! Ale .. co mu nakecám zítra odpoledne??

MARKÉTA
"Gratuluju!" řekne Jane a usměje se na mě. "Jane, já nemám narozky!" řeknu jí a podívám se na ní udiveným pohledem. "Ty sice nemáš narozky, ale někdo se tu brzo narodí!" řekne mi Jane a vítězně se na mě podívá. "Jane .. ty seš těhotná?" vypadne ze mě a vyvalím na ní bulvy. "Marky! Prosím tě, nech toho! Obě dvě moc dobře víme, že seš těhotná s Tomem!" řekne mi. "Coožee??" vydechnu šokovaně. "Chceš kluka nebo holku? Kdy se asi narodí?" zeptá se mě s úsměvem Jane. "Není to tak, jak si myslíš!" vykoktám. "Už si s ním spala?" zeptá se mě netrpělivě. "Jo-o, spala!" vykoktám. "Měli ste ochranu?" Měla sem pocit, že sem ve výslechu nebo co! "No, neměla, ale .. !" a Jane mi skočí do řeči: "Tak co ještě řešíš? Předtím si mi řekla: ´Bacha, bolí mi břicho! Je mi špatně, klidně se na tebe vybleju!´ a co to asi znamená?" zeptá se mě Jane. "Já nejsem! Musím to přece vědět Jane! Nechce se mi vůbec blít, vůbec, chápeš? To byla sranda! A obě dvě moc dobře víme, že když je někdo těhotnej, tak musí blejt no ne?" řeknu jí trochu naštvaně. "Ale můžeš být vyjímka!" řekne mi nešťastně Jane. "Hele, předtím sem už četla knihu o těhotenství a jejich příznaky a mám maximálně 2 příznaky z 30 takže dýchej Jane! A za druhé, mám menstruaci, což dokazuje, že těhotná být nemůžu, chápeš mě? Vypadá to, že chceš, abych byla těhotná nebo co!" řeknu jí naštvaně. "Jasně, už se klidním! Hele, musím jít domů! Ve škole sme toho moc neprobrali! Ahoj!" řekne mi a jde z mého pokoje domů.

JANE
Ach jo, není těhotná! A já tak doufala! Kdyby byla, tak by se s Tomem usmířila .. počkat! Něco mi napadlo! Je to hnusný! Je to moc hnusný! Ale musím to udělat, protože to je přitom i geniální nápad !!

PS: KONEEEC ... dvacátéhopátého dílu;);) .. kdyžtak písněte do komentů .. a estli budete mít čas, mrkněte se na můj blog http://roxym.blog.cz ... návštěva potěší a koment ještě víc .. díky, že si tu ff čtete:) ...
Roxym

Čokoláda, hip hop a TH IX.

24. února 2007 v 17:51 | delfinacek |  Ff- Čokoláda, hip hop a TH
Ale najednou cejtim tlak v podbřížku, odtrhnu se od Toma a on se usměje jak andílek:,,To je přezka." ,,No jasný, hele ale nemysli si že když ses mi omluvil a začal mě líbat a já se nechala, že nejsem nasraná, to jsem pořád a dlooooouho budu." Otočila jsem se s úmyslem že půjdu domu a budu trucovat, ale najednou já letim. Ne neletim, to mě Tom drží v náručí a nese k sobě domů. ,,Tak jí nesu." Řve Tom na celej barák a posadí mě na botník. ,,No to je dost co s tebou ten drak dělal??" Směje se Gusta ve dveřích obýváku a přitom drží v ruce krásně vonící pizzu. ,,Hele Gustíku že mě máš rád??" mlsně se kouknu na tu pizzu, je to šunková s ananasem. Gusta se taky koukne na ten svůj kus a zdrhá do obýváku. Já samo letim za nim. Ale v obýváku se zastavuju, protože tam leží ta krásná pizza, ale Gusta letí dál. Sednu si na gauč vedle Georga a nejblíž k tý pizze. ,,No to je dost že si tady, co novináři jsou pořád venku??" ,,No jo, sem tu no, novináři??hele Bille já ti ani nevim." ,,Už má svůj kus??" řve Gusta z kuchyně. ,,Jo neboj už mám svůj kus, pojď sem." Gusta se vynoří z kuchyně s pánvičkou v ruce. Všichni nechápavě koukáme. ,,Hele seš v pohodě??nechceš obklad na hlavu??" ,,Jo jsem v pohodě, to je na obranu proti ní." A ukazuje na mě. Já nahodim andělskej úsměv:,,Hajzle!!" a rozeběhnu se proti Gustovi. Povalim ho na zem, ani nevim jak se mi to povedlo a hrozně ho lochtám. ,,Ty pooooootvoro já tě zabiju." Oba jsme vytlemený jak rajčata. ,,Hele Lory?" ,,Gusto pauza, no Bille??" ,,Kde je brácha??" Rohlížím se po obýváku a Tom tam fakt není, nečekaně že?? Já pokrčim pouze ramenama, Gusta ale využije situace že se soustředim na něco jinýho a povalí mě na zem a sedne si obkročmo na mě. ,,Hej to nesmíš, řeklo se že je pauza." ,,Jak řeklo se, ty si řekla, já nesouhlasil." Usměje se na mě a začíná mě lochtat. Bill mezitim zmizel asi šel nahoru kouknout se co dělá Tom a Georg čučí na televizi. ,,Gusto, ty malej hajzlíku já tě za tohle vykastruju, no tak pusť mě, já musim na záchod prosííím." Jo já vím škemrám jak malá, ale po půl hodině mučení se mi opravdu chce na záchod. ,, No pustim, ale co za to??" ,,No já nevim pusinku??" ,,Jo to beru." Gusta ze mě sleze já se drápu na nohy a zdrhám a záchod. ,,Hej Lory a co ta pusa??" Otočim se na Gustu a rychle přemejšlim jak se z toho vykroutit. ,,No Georg ti jí dá." Odvětim s úsměvem na tváři a běžím dál směr druhé patro=záchod.
Konec =+)

Náhradní štěstí V.

24. února 2007 v 17:49 | delfinacek
Tak to je fakt těžký uhodnout,když sem v Německu a ten dotyčnej za mnou mluví čsky:D
"Ajoooooooo!"otočim se a obejmu jí
"No to je dost že si dorazila,už sem se nemohla dočkat!!"
"Tak to já taky ne!:)bez tebe je to tam hrozný!"
"No to mi povídej!já si tady teď musim nějak zvyknout,ale zlatě v Čechách!hele povíme si to až pak,venku na nás čeká taxík,kterej nás hodí domů!"chytne mě a vleče z letiště.
Jeli jsme asi hodinu a celou cestu jsme prokecali:)nj máme si toho hodně co říct!
Vystoupíme před krásnym domkem s bazénem a velkou zahradou!
"Ty jo!! tady ty bydlíš?"koukám s otevřenou hubou
"No tak když už sem se musela stěhovat,tak snad do lepšího ne?"řekne a pomáhá mi s taškami.
"Tak tady budeš mít svuj pokoj!"otevře dveře od toho pokoje a položí mi věci na postel.
"No tak to děkuju,že nebudu muset spát třeba u sousedů!"usměju se a rozvalim se na postel!jak jinak:D
"Večer přijedou rodiče,tak si zatim vybal a já dojdu udělat něco k jídlu ju?"
"jasný!jenže já chcípam hlady a to jídlo budeš dělat ty,takže se asi moc nenajim co?"
"Náhodou!!Ale jak chceš,tak až si vybalíš tak si někam dojdem!"
"Tak fajn!"odsouhlasim a du si vybalit věci!Pokoj mam krásnej,mam tu balkon a svojí koupelnu,což se mi hodně líbí:)
Vybalíno mam běhěm chvilky,takže můžeme razit na véču:)

"Tak kam teda pudem?"zeptam se Andrejky
"No mě to je celkem jedno!Kam chceš!"
"Tak do KFC!"domluvíme se a chytneme si taxíka.
Musíme jet do Magdeburgu,pač v tý prdeli kde bydlí Andrea nic takovýho neni:)se ani nedivim:)Je to fakt kousíčěk ani né 8kiláků,takže aspoň na nákupy nebudeme muset jezdit nikam daleko.

"Co si dáte?"zašprechtí na nás,když si objednáváme jídlo!No teď budu muset přepnout na němčinu!Ještě že německy mluvim docela dobře,ale nesmí se na mě mluvit moc rychle:)
"Twistra a Colu!!"odpovim mu a zaplatim.Tohle jídlo fakt miluju,ale na čem sem fakt závislá je hořká čokoláda,to musim mít tak dvě tabulky denně jinak sem protivná!:)
Rozhlížim se kolem sebe kde sedí ta krasavice,ale jaksi si nevšimnu že naproti mě někdo de a já do něj napálim!
"Ježiš promiň!Já sem nechtěla!"začnu se mu omlouvat
Ten kluk na mě kouká jako péro a nerozumí mi ani slovo!Sem blbá, česky mi rozumět asi nebude:)
Zvopakuju mu to teda ještě jednou a von se jen usměje a řekne:"Né to je v pohodě!Ale myslim si,že coly už se asi nenapiješ!!"podívá se na mě a ukáže na moje bílí tričko!
Teda aspoň bílí bylo!
"No to asi ne!"zamračim se
"Tak já ti koupim novou chceš?"nabídne se
"Ne to je dobrý já si koupim pro jistotu vodu!"uculim se a až teď si všimnu,že mi někoho šíleně připomíná,jako bych ho znala,ale nemůžu si vzpomenout!Na tom klukovi je vidět,že si mě nějak nejistě prohlíží.
"Hele neznáme se?Já mam takovej pocit že sem tě už někde viděla!"opatrně se zeptam a čekam co z něj vypadne.Pořád si mě prohlíží až potom řekne:"No je to možný,že už sme se někde viděli,já si všechny holky nepamatuju!"
No tak ten si teda fandí:)Já bych dala krk za to že ho znam!
"Hele já už budu muset jít!Třeba se ještě někdy potkáme a já ti stihnu dát podpis!"usmějě se a odejde.
Já tam stojim jak vopařená a nic z toho co mi řek nechápu!Jakej podpis?Co to mlel?

"No prosimtě,kde si?Ty sis tam toho Twistra vyráběla ne?A co si dělala,že máš politý triko?"všimne si u stolu Aja skvrny na mim triku.
"No já sem........."
"Ty vole čum ven!!!Co se to tam děje?"skočí mi do řeči


Tak holky písněte komenty!!!moooc mě potěší!děkuju @netka

Trpělivost I.

21. února 2007 v 18:34 | delfinacek
Na začátek se vám trochu představím,jmenuji se Jitka mám přezdívku Aiwa,kterou používám ve skupině a je mi 15.Bydlím se svými kámoškami Kristýnou a Zuzkou v malém bytě v Praze.Jsme docela velké fanynky Tokio Hotelu.Založili jsme skupinu Blume a minulé léto si Kristýna u našeho manažera Martina vydupala,že chce dělat jejich předkapelu.No a tak to všechno začalo………

>>U nás v bytě<<
,,Holky jste už sbalený??"zeptá se Zuzka
,,Docela jo"odpovíme zároveň s Kristou
Zuzka začne pobíhat sem a tam a všechno shánět.Za půl hodiny sedíme v autě a vyrážíme směr Německo kde budeme hrát s Tokio Hotelem a také jedeme na naše malé soustředění(vlastně dovolená).
,,No holky máte velký apartmá ve kterým máte každá svůj pokoj,doufám že si budete rozumět s klukama"řekne Martin
Zuzka s Kristou se na sebe podívají a řeknou
,,O to nemusíš mít strach"
Krista si dala precevzetí že musí sbalit Billa a Zuzka zase Toma,já jsem taky sice blázen do Billa ale raději se držím stranou,protože Krista je na tohle pěkně háklivá.Dívala jsem se s okna na ubíhající cestu a poslouchala Kristu a Zuzku jak mluví o dvojčatech.Najednou Martin vyhrkl
,,Jsme na místě"
Já si vzala svou ,,jedinou,,tašku a šla směr hotel,holky než si pobrali svůj náklad,tak jsem se svíjela v křečích při pohledu na ně.
,,Za chvíli ve zkušebně je to ve sklepě vpravo holky hlavně ne levé dveře jasný"zdůrazní Martin
na recepci byla taková milá holka mohla mít taky tak 15
,,Tady máte pokoj s číslem 442"řekne a podává nám klíče
Holky jely výtahem ale já se svou panickou hrůzou jsem šla raději po schodech,už jsem byla u našeho pokoje když do mě někdo vrazil.Když jsem se vzpamatovala seděla jsem na zemi a naproti mně Bill
,,Promiň,že jsem do tebe vrazil"omlouvá se
,,V pořádku,můžu za to já mám se dívat na cestu"hodím vinu na sebe
Bill si upravil vlasy a dodal
,,Jsem Bill"
,,Já jsem Jitka"usměju se na něj
Bill mi usměv oplatí,rozloučí se semnou a už zase spěchá.Vejdu do pokoje a o naší srážce raději nic neříkám.
,,No kde jsi za 5 minut máme být dole"řekne Krista
,,Jo jasně já ty schody vylezu a zase půjdu dolů ne?"odpovím
Hodím si tašku do pokoje a jdeme teda zkoušet.
,,Pojeď s náma"nabádá mě Zuzka
,,Pro tentokrát se teda nechám přemluvit"dodám
Sjedeme až do sklepa a teď stojíme před dveřmi
,,Který to byly pravý nebo levý"řekne Zuzka
,,Pravý"řeknu s klidem
,,Ne levý jdeme do levých"vyjede na mě Krista
……………………………………………………

(Aiwulik)

Svoboda! A končně s Tomem! XV.

21. února 2007 v 18:25 | delfinacek |  Ff- Svoboda! A konečně s Tomem!

Hele Tome myslela jsem že se s holkou vyspíš a to je všechno.Víš já taky taková jsem vyspím se s někým a dál mě už nezajímá ale u tebe je to něco jiného.Když jsem se dozvědela že tu párty pořádáte vy tak mě mrzelo že si mě na ni nepozval.A když jsem tě viděla s tou holkou tak jsem ti to chtěla něčím oplatit,proto jsem se vyspala s tím klukem.Jinak bych to neudělala já jsem čekala že za mnou příjdeš.Nerada to řikám ale asi jsem se do tebe zamilovala i když tomu nechci věřit.Promin ale už musím jít.


Tom na mě ještě volal ale já se neohlédla a ani nezastavila.Běžela jsem rovnou domů abych se mohla osprchovat a zalezt do postýlky.Asi jsem to neměla Tomovi říkat.


Tom:

Ty vole po tomhle co mi řekla nedokážu snad ani usnout,proč na ni musím neustále myslet?Proč když ji vidím jsem jak v jiné dimenzi?Nezamiloval jsem se snad?...........Ptám se sám sebe i když odpověd už dávno znám.Ano zamiloval jsem se ale tedka nejspíše opravdu i když takovej být nechci.Kde je ten Tom co skolil každou a hned zase pustil k vodě?Kde je ten co nikdy nechce znát co je to láska?Co se to se mnou sakra děje?Není ona čarodějka?Neočarovala mě něčím?......Ano očarovala mě svým pohledem,svýma rtama,svým jemným dotekem…..!!!Miluju ji a musím jít ihned za ní!Když se chystám odejít ještě narazím na Billa kterej se mě ptá kam jdu!

Ale jen jsme se chtěl jít projít ven trochu si provětrat hlavu.

,,Ale Tome nedělej ze mě blbce.Vím moc dobře kam jdeš!Jdeš za Ashley co?Celej večer si byl divnej a dokonce si nechal plavat i tu největší kočku z téhle párty(teda až po AshleyJ).
Tak se alespoň přiznej!!!

No dobře no tak jdu za ní i když mě tedka asi nebude chtít viděl ale já za ní prostě musím!

,,No jo Tome ty jsi měl vždycky štestí na pěkný holky ale téhle si važ je jiná.Prostě taková která tě dokáže okouzlit hned na první pohled(teda aspon mě).

Tak já jdu.!Čau

Jo čau!!!


Po cestě k ní jsem si ještě rozmýšlel co jí asi řeknu,musím se přiznat že tohle jsem nikdy nedělal.Nakonec jsem na nic nepřišel a ocitl jsem se před jejím domem.Měl jsem štěstí ještě nespinkala ale procházela se po zahradě v strašně krásném pyžámku.Měla sexy kratásky a tilečko.
Zavolal jsem na ni….

Ashley!!!!!!!!!...................
(Kika)